Jan Čep: Rozárka Lukášova
Novela z roku 1928.
Hudbu složil Richard Mlynář, na violoncello hraje Marián Pavlík.
V režii Michala Bureše účinkuje Igor Bareš. Připravila Olomouc. (58 min)
Jde o jedno ze stěžejních děl Jana Čepa, které oplývá jak silným vnitřním nábojem, tak poetikou vážící se k cestě ke kořenům naší zkušenosti a vnitřní víry. Rozárka Lukášova vypráví na půdorysu příběhu malého děvčátka o jeho nelehkém dětství a dospívání, o trnité cestě od kolébky po hrob. Tento příběh je však toliko nosníkem poselství o Boží lásce a naději, kterou je (ač se to místy nezdá) náš svět prostoupen. Jen naději a lásku vycítit a umět ji přijímat i dávat.
Jan Čep: Zmrzlá srdce
Povídka o návratu do rodného hanáckého kraje.
Připravila Petra Hynčíková. Účinkuje Jakub Zindulka.
Režie Michal Bureš. Připravila Plzeň. (30 min)
Ukázka:
Editor Michal Bauer napsal: „Když jsem procházel hřbitovem v La Celle Saint-Cloud, viděl jsem dva muže, kteří lopatkami opatrně vybírali ze země hlínu a kladli ji vedle maličké jámy, kterou pomalu hloubili. Pak stáli oba muži opodál a spolu s nimi ještě řidič dodávky, která sem přijela před několika okamžiky. Všichni kouřili cigarety a potichu si povídali. Z auta vystoupili mladí manželé. Vzali z vozu malou světle hnědou rakev a nesli ji k jámě. Okolo stojící muži spolu stále poklidně hovořili. Manželé chvíli stáli nad hrobem, rakvičku drželi v rukou a potom ji položili do vyhloubené jámy. Stáli s rukama v klíně a dívali se dolů... Vyvstávaly ve mně výjevy z mnoha Čepových próz a esejů, ale i události z jeho života – maličcí mrtví sourozenci i jeho předčasně zesnulí dětští hrdinové...
Správce hřbitova v La Celle Saint-Cloud, s nímž jsem mluvil, byl mladý. Podle zarudlých očí, nejisté chůze a roztřesené mluvy bylo možno soudit, že hodně pije. Vyřkl jsem jméno, kterému zpočátku nerozuměl: Jan Čep. Až posléze pochopil: Á, Jean Cep! Na velkých arších papíru našel podle abecedy toto jméno, číslo oddělení a číslo hrobu. Dovedl mě do části hřbitova, která vedla mírně z kopce, k hrobu, na němž byla dvě cizí jména a letopočty úmrtí starých již přes sedmdesát let. Tady je pochován pan Cep, tvrdil. Na náhrobku byla dvě cizí jména a já věděl, že Čepův náhrobek nenajdu. Najednou jsem vytušil, že Jan Čep a jeho dílo pro mne zůstanou stálým hledáním,“ napsal o čepovském hledání editor Michal Bauer, autor monografie Jan Čep ve vzpomínkách své rodiny vydané roku 2007 v nakladatelství Torst. Zavádí nás v ní jak do Čepova pařížského poúnorového exilu, tak zejména do jeho rodných Myslechovic u Litovle. Právě krajina Hané byla jedním z nejsilnějších Čepových inspiračních zdrojů.
Další info:
Kód: Vybrat vše
http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1285193
Jan Čep: Touha po středu
Source: http://media.rozhlas.cz/_obrazek/283600 ... 226p0.jpeg Hanácká krajina v zimě
Příběh srdce zlomeného krajinou.
Pro rozhlas připravil a režii má Tomáš Soldán. Účinkuje Vladimír Krátký.
Hudbu složil Richard Mlynář, hraje Dalibor Teimer. Připravila Olomouc. (30 min)
Čep v této povídce vypráví příběh Tomáše Klena, který po létech (snad problázněných po nocích někde venku) sedí v domě zděděném po rodičích a v několika krátkých chvílích nadcházejícího Štědrého večera znovu probouzí dávnou touhu po smíření, po poznání víry, po fungující rodině. Čepův smysl pro vystižení prostého lidského trápení se v povídce potkává s přesnou črtou hanácké krajiny.
Další info:
Kód: Vybrat vše
http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1305821
Needitovaná nahrávka, např. pro účely vlastního střihu atp. Není primárně určeno pro běžný poslech.
Bitrate 192 - 256 kbps.
Source: http://antonius.jarkad.cz/dlc/stahuj.gif
Kód: Vybrat vše
http://antonius.jarkad.cz/nesestrihane/#cep
Seznam všech mých uploadů mluveného slova (pravidelné aktualizace, reupload):
Kód: Vybrat vše
http://antonius.jarkad.cz/dlc/mluvene_slovo_seznam_odkazu.pdf
Návod, jak stahovat soubory a šetřit přitom svůj čas i peníze:
Kód: Vybrat vše
http://antonius.jarkad.cz/dlc/navod_na_stahovani.pdf