Poláček Karel

[martinus78]

Karel Poláček: Muži v ofsajdu

Karel Poláček (1892-1944)

Jedenáctidílnou četbu na pokračování připravil Jan Kuneš.
Účinkují Karel Höger, Rudolf Deyl ml. a Jaroslav Mareš. V roce 1954 natočil režisér Jiří Horčička (11x cca 30 min).

Ukázka (96 kbps):


Info: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Upraveno rychlým střihem, na začátku může být ponecháno krátké ohlášení nahrávky moderátorem.
Bitrate 192 nebo 256 kbps.

Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Seznam všech mých uploadů mluveného slova (pravidelné aktualizace, reupload): Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Návod, jak stahovat soubory a šetřit přitom svůj čas i peníze: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš.

[scar75]

Poláček Karel - Muži v ofsajdu

velikost...217MB
kvalita...160kbps

Román Muži v offsidu se, jak už název napovídá, odehrává v prostředí fotbalu, konkrétně kolem fanoušků týmů Viktorie Žižkov a Slavia Praha. Karel Poláček ho napsal v roce 1931. Ve stejném roce byl román také podle Poláčkova scénáře zfilmován, film ovšem nebyl úspěšný. Na rozdíl od knihy, kde Poláček naplno uplatňuje svůj vybroušený vyprávěčský styl plný humoru a skrytých narážek.

Čte Vlastimil Brodský

Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš.

[scar75]

Karel Poláček

Karel Poláček (22. března 1892, Rychnov nad Kněžnou – 21. ledna 1945, Gleiwitz – dříve se uvádělo 19. 10. 1944 v Osvětimi)[1] byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista. Dílo K. Poláčka představuje jednu z nejvýznamnějších hodnot české meziválečné prózy. Ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života.

Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec - Jindřich Poláček byl židovský obchodník s koloniálním zbožím. Matka se jmenovala Žofie a byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry - Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.

Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, byl však vždy zakrátko propuštěn.

Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl však nikdy výše než na hodnost četaře. Byl odvelen na ruskou frontu (Halič), kde zažil porážku rakouské armády a její ústup. Koncem války utekl do srbského zajetí, z něhož se vrátil po skončení války.

Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. V nich se se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich především v Českém slově jako sloupkař a soudničkář. V letech 1927-30 redigoval humoristický časopis Dobrý den. V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin odkud byl v r. 1939, pro svůj židovský původ, propuštěn. Do Lidových novin psal zejména sloupky a soudničky[2].

Okupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval odjezd do emigrace. Dne 5. července 1943 byl převezen do terezínského ghetta, po roce - dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum umrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz[3].

Karel Poláček se řadil k tzv. Pátečníkům. Roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

velikost... 1GB + 754MB
kvalita...různá

Karel Poláček - Edudant a Francimor (1998)
Karel Poláček - Hostinec U kamenného stolu
Karel Poláček - Hráči
Karel Poláček - Michelup a motocykl
Karel Poláček - Muži v ofsajdu (1983)
Karel Poláček - Soudničky
Karel Poláček - Vše pro firmu
Karel Poláček - Anekdota
Karel Poláček - Edudant a Francimor (1986)
Karel Poláček - Lékař a sedm šílených starců
Karel Poláček - Lékař, nevděčný syn
Karel Poláček - Muži v offsidu
Karel Poláček - Oběť svých zásad
Karel Poláček - Otec svého syna
Karel Poláček - Pásky na vousy
Karel Poláček - Podivuhodná dobrodružství Edudanta a Francimora (1962)
Karel Poláček - Pokus o převrat v Kokrhelích pod Skálou
Karel Poláček - Smutek v domě lékařově
Karel Poláček - Štědrovečerní příběh
Karel Poláček - U Zlatého havrana
Karel Poláček - V kavárně Sevilla
Jiří Rulf - autor v ofsajdu

Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš.


Poláček Karel - Muži v ofsajdu

velikost...217MB
kvalita...160kbps

Román Muži v offsidu se, jak už název napovídá, odehrává v prostředí fotbalu, konkrétně kolem fanoušků týmů Viktorie Žižkov a Slavia Praha. Karel Poláček ho napsal v roce 1931. Ve stejném roce byl román také podle Poláčkova scénáře zfilmován, film ovšem nebyl úspěšný. Na rozdíl od knihy, kde Poláček naplno uplatňuje svůj vybroušený vyprávěčský styl plný humoru a skrytých narážek.

Čte Vlastimil Brodský

Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš.

[martinus78]

Karel Poláček: Bylo nás pět

Karel Poláček (1892-1945)

Dvanáctidílná četba na pokračování.
Účinkuje František Filipovský.
V roce 1953 natočil režisér Jiří Vasmut (12x cca 30 min).

Četba ze zlatého fondu rozhlasové tvorby v nezapomenutelné interpretaci Františka Filipovského.

Ukázka z 10. dílu vysílaná na Vltavě v rámci cyklu Rozhlasový rok dne 18. 2. 2013
(10. díl Poláčkova románu Bylo nás pět měl premiéru v rozhlase k tomuto datu přesně před 59 lety, tj. 18. 2. 1954):


Poláčkova próza Bylo nás pět (vyšla posmrtně v roce 1946) vznikala v období protektorátu. Vypravěčem je školák Petr Bajza, v jehož podání se mísí ustálená slovní spojení odposlouchaná ze školy i z domova s knižními výrazy a s klukovskou hantýrkou.

Další info: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Needitovaná nahrávka, např. pro účely vlastního střihu atp. Není primárně určeno pro běžný poslech.
Bitrate 192 - 256 kbps.

Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Seznam všech mých uploadů mluveného slova (pravidelné aktualizace, reupload): Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Návod, jak stahovat soubory a šetřit přitom svůj čas i peníze: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš.

[martinus78]

Karel Poláček: Soudničky (6 dílů)



Připravil, úvodem hovoří a režii má Dimitrij Dudík.
Účinkují Boris Rösner a Josef Somr. (6x cca 15 min)

Audio - mp3: vbr, hq, 48 kHz.
Nahr. 2010, vyšší hlasitost, 128 MB.
Nahr. 2016, věrnější dynamika, 113 MB.


Přímé linky ke stahování najdete po otevření jednoho z následujících odkazů: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Nebo: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Seznam všech mých uploadů mluveného slova (pravidelné aktualizace, reupload): Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Návod, jak stahovat soubory a šetřit přitom svůj čas i peníze: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš.

[martinus78]

Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu (2 díly)

Ve vyhlášeném restaurantu pana Tatrmuže se odehrávají humorné příhody obyvatel a hostů malého lázeňského města.
Dramatizace Petr Feyfar. Dramaturg Jaromír Ptáček. Hudba Jaromír Dlouhý.
Režie Miroslav Nejezchleb.
Osoby a obsazení: Hostinská (Vilma Nováčková), Hostinský (Oldřich Vykypěl), Rada Dyndera (Karel Kabíček), Radová (Jana Ebertová), Věra (Eva Hradilová), Alena (Eva Skopalová), Tomáš (Jiří Tomek), Spytihněv (Jaroslav Dufek), Percy (Jiří Letenský), Gaston (Ladislav Lakomý), Redaktor (Jiří Brož), Mistr Mertens (Rudolf Chromek), Kolbaba; Lipský (Vilém Lamparter), Vrchní (Ladislav Šemlot), Muž (Jiří Binko) a další.
Natočeno v Československém rozhlase Brno v roce 1968 (2x cca 60 min). (Brno)
Celkem: 02:02:474.

Dvoudílná dramatizace humoristického románu Hostinec U kamenného stolu spisovatele Karla Poláčka se odehrává v lázeňském městečku Džbery pod skálou. Ve vyhlášeném restaurantu Šimona Tatrmuže se ubytovávají prázdninoví hosté, často svérázných charakterů, kteří se zde setkávají s místními rázovitými obyvateli, což způsobuje nejednu tragikomickou příhodu.

Info: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Audio - mp3: vbr, hq, 48 kHz. 179 MB.
Nebo cbr, 128 kbps, 48 kHz. 113 MB.


Přímé linky ke stahování najdete po otevření jednoho z následujících odkazů: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Nebo: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Seznam aktualizací - uploadů mluveného slova (pravidelné aktualizace, reupload): Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Návod, jak stahovat soubory a šetřit přitom svůj čas i peníze: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš.