Rudý koutek

Mluvené Slovo.

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
mtichy
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 50
Registrován: ned 24. čer 2007 10:43:06

Trip do Česka

Příspěvek od mtichy »

Trip do Česka

Josef Škvorecký



Josef Škvorecký: Trip do Česka (8 dílů)
Četba na pokračování. Rozhlasová úprava Vladimír Zajíc.
Účinkují Jiří Ornest, Zdena Bittlová, Lenka Loubalová, Marta Zaoralová a Václav Dušek.
Režie Pavel Krejčí.
Technická spolupráce: mistr zvuku Jiří Václavíček, hudební spolupráce Jiří Štusák.
Připravil Hradec Králové. (30 min.)

Lit.: Zajíc, Vladimír: Moozhu see vzeet cofoloo z fridzhe? In web ČRo, 2. 4. 2009 (anotace). - Letošní pětaosmdesáté narozeniny Josefa Škvoreckého připomene osmidílná dramatizovaná četba z jeho novely Trip do Česka. Představovat tohoto vynikajícího a v mnohém nedostižného českého spisovatele by bylo pověstným nošením dříví do lesa. Škvoreckého úspěšná literární, divadelní a filmová díla až po okraj zaplněná lidskostí a svébytnou poetikou byla v někdejším Československu zjevením. Ještě obsáhlejší a důraznější literární úspěch se pak autorovi povedl v exilu v Kanadě - o založení exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers ani nemluvě. Z rozsáhlé tvorby Josefa Škvoreckého zmiňme namátkou proslulé Zbabělce, romány Lvíče, Mirákl, Hořkej svět či Příběh inženýra lidských duší.

Novela Trip do Česka, napsaná během dvanácti hodin ve vlaku z New Yorku do Toronta v roce 1982, je “vizuálně obžerná” jazyková hostina plná metaforických jednohubek, speciálních pojmových paštiček a lingvisticky šťavnatých nářezů. Významově, ale i jen pro pouhé potěšení autor přeskakuje z češtiny do angličtiny a oba jazyky kombinuje. Nezáleží přitom, zda jde o slovo či větu. Občas foneticky psaná čeština pak mívá takovouto podobu: “Moozhu see vzeet cofoloo z fridzhe?”

Použití obou jazyků a patvarů z nich odvozených udržuje napětí v dialogu mezi autorem a čtenářem, potažmo posluchačem. Princip mísení češtiny a angličtiny do jisté míry předjímá úpadek jazyka, který v současnosti sledujeme především v manažerském a politickém prostředí.

Rozhlasovým zpracováním je jazyková hostina, kterou autor předkládá čtenáři, logicky poněkud ochuzena, ale samotný příběh z deníku Dereka MacHane, žáka Veřejné školy Stephena Leacocka v Etobicoke, popisující výlet do Československa, do toho rudého srdce Evropy z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, zůstal zachován beze změny.

Kód: Vybrat vše

http://rapidshare.com/files/416302720/SJ_TDC.part1.rar
http://rapidshare.com/files/416302721/SJ_TDC.part2.rar

mtichy
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 50
Registrován: ned 24. čer 2007 10:43:06

Stařec a smrt

Příspěvek od mtichy »

Stařec a smrt

Jiří Stránský

External image, the privacy policy and terms of use of the selected page apply.Source: http://www.databazeknih.cz/images/730/s ... -10691.jpg


Jiří Stránský: Stařec a smrt


Příběh z netušeně posledních týdnů života jednadevadesátiletého bývalého mukla Vildy přináší osmidílná četba na pokračování z nejnovější novely Jiřího Stránského Stařec a smrt. V ČRo Brno četbu nastudoval s Ladislavem Lakomým a Marcelou Durnovou režisér Zdeněk Kozák. Poslouchejte od 6. 2. každý den vždy v 18:30 na stanici Vltava.
Prozatím poslední kniha Jiřího Stránského (1931), baladická novela názvem Stařec a smrt, líčí několik posledních týdnů života jednadevadesátiletého Vildy. Starý muž má hluboké životní zkušenostmi z komunistických lágrů i nacistické vyšetřovací vazby, a přesto se těžce srovnává s vdovectvím po pětašedesátiletém manželství, s malichernými i vážnými spory rozsáhlé rodiny i s povinností předat zkušenosti své a svých kamarádů z lágrů dalším generacím. Je moudrý na to, aby lkal nad svým osudem, vede-li se mu v závěru života více než skvěle, ale materiální statky, jimiž nepohrdá, nebyly nikdy jediným smyslem jeho života. Více ho trápí, že je postupně opouštěn svými vrstevníky, a zejména mu chybí jeho milovaná žena Milka, s níž vede ve své mysli neustálý dialog, je-li konfrontován nejen s drobnými selháními paměti, ale zejména s proměňujícím se světem okolo sebe.
Základní vyprávěcí proud posledních dnů vdovce Vildy Stránský neustále rozvíjí četnými odskoky k drobným i větším rodinným událostem, k setkáním s mukly z lágrů a ke komentářům přítomného stavu společnosti, protože jednadevadesátiletý Vilda zdaleka nerezignoval na své kriminálem prověřené životní pravdy a zásady. Osmidílná četba na pokračování se proto soustředí na základní dějové proudy Stránského novely - vztah k mrtvé manželce Milce, vnučce Aničce a jejím synům, ke kamarádům z lágru a k milostnému vzplanutí Vildova dvorního taxikáře k osobité dívce Modřence. Ač baladický žánr naznačuje, že příběh končí Vildovou smrtí, nejde o příběh tragický, ale spíše útěšný - starcovy životní hodnoty a cíle žijí dál v jeho blízkých, zejména ve vnučce Aničce.
Četba na pokračování pro dva hlasy ze stejnojmenné novely o radosti v podzimu života. Připravil Tomáš Sedláček. V režii Zdeňka Kozáka čtou Marie Durnová a Ladislav Lakomý. Připravilo Brno.
Čro3, pá 6.2.2009 - pá 13.2.2009, 192 kbps/48 kHz, 8x MP3 (2xrar 279 Mb), 3h 23min

Kód: Vybrat vše

http://rapidshare.com/files/453893648/SJ_SaS.part1.rar
http://rapidshare.com/files/454031309/SJ_SaS.part2.rar
Naposledy upravil(a) mtichy dne čtv 24. bře 2011 20:23:48, celkem upraveno 2 x.

mtichy
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 50
Registrován: ned 24. čer 2007 10:43:06

Ucho

Příspěvek od mtichy »

Ucho
Jan Procházka

External image, the privacy policy and terms of use of the selected page apply.Source: http://www.databazeknih.cz/images/674/ucho-38650.jpg



Povídka odehrávající se v průběhu jediné noci v padesátých letech, jejímiž jedinými protagonisty jsou náměstek ministra a jeho žena.

Po návratu z vládní recepce se dozvídají o rozsáhlém zatýkaní ve svém nejbližším okolí. Noc plná výčitek, obav a obviňování, dostává obrat v okamžiku, kdy manželé naleznou v bytě odposlech. Zapomínají na své milenecké nesváry a očekávají nevyhnutelné zatčení. Předloha filmu K. Kachyni se stejným názvem.

Kód: Vybrat vše

http://rapidshare.com/files/454211956/PJ_U.part1.rar
http://rapidshare.com/files/454218981/PJ_U.part2.rar
http://rapidshare.com/files/454254944/PJ_U.part3.rar
Naposledy upravil(a) mtichy dne pát 25. bře 2011 2:23:34, celkem upraveno 3 x.

mtichy
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 50
Registrován: ned 24. čer 2007 10:43:06

Re: Rudý koutek

Příspěvek od mtichy »

Honzlová
Zdena Salivarová-Škvorecká

External image, the privacy policy and terms of use of the selected page apply.Source: http://www.knihynainternetu.cz/foto2/00564602556_1.jpeg



Román o osudu režimem pronásledované pražské rodiny v polovině 50. let.

Román o 30 kapitolách s podtitulem Protestsong je věnován "mámě" a uveden motem z Popeleční středy T. S. ELIOTA. Odehrává se ve dnech vrcholícího léta. Jednadvacetiletá Jana Honzlová, hlavní hrdinka i vypravěčka, zaměstnaná v souboru písní a tanců Sedmikrása, nesměla z kádrových důvodů odejet na turné do Finska. V kanceláři Sedmikrásy se dostane ke svým materiálům a pochopí, že je vše připraveno k tomu, aby byla intrikami ze souboru vyštvána. Jana pochází z početné rodiny, žijící ve zchátralém karlínském pavlačovém domě. Po otcově emigraci a uvěznění bratra Iva (pro pokus o nedovolený přechod hranic) zůstala prakticky její jedinou živitelkou. Druhý bratr slouží na vojně u PTP, starší egoistická sestra Jarmila od rodiny odešla a nezletilá Andula je do větru. Matka, deptaná poměry, propadá apatii. Jediným skutečným partnerem inteligentní Jany je bystrý desetiletý bratr Hugo ("Hugáč"). Jana si rozumí ještě se starou uklízečkou, skutečnou proletářkou Angelikou Pelikánovou. Paní Pelikánová pozve Janu na nedělní oběd, ale právě po jejím příchodu starou ženu raní mrtvice. Při vyšetřování je Jana nepřímo obviněna z její smrti. Tak začíná snaha represivního aparátu Janu kompromitovat a učinit z ní svou donašečku. Jeden z úředníků ministerstva vnitra, "Modrovous" Sedláček, projevuje o dívku víc než profesionální zájem. Poté, co se Hugo zřítí se zchátralou pavlačí a zemře, donese Sedláček Janě pas s doložkou do Francie. Jana je však zlomena ztrátou všech blízkých, je rezignovaná a nerozhodná a nakonec zůstává se zničenou matkou. Se svým trápením se svěřuje katolickému knězi Krůnovi, svému kamarádu ze školních let. Kromě Janiny rodiny jsou v románu portrétováni i členové Sedmikrásy, zejména amorální a kariéristická Aluš Fantová a její omezená matka, která převzala po mrtvé místo uklízečky. S nimi se pokouší ještě několik "obránců" socialismu anonymně dosáhnout toho, aby Jana dostala ze souboru výpověď.

Jednotlivé epizody románu spojuje subjekt vypravěčky. Její vzpomínky na minulé zážitky v souboru a na okruh jeho členů se prolínají s aktuálními událostmi. Nejde zde o filozofický pohled do společensko-politického mechanismu; dějově gradující próza je v podstatě záznamem jednoho z mnoha možných českých osudů poúnorové doby. Přesto obraz duchovní bídy, zřetelný v jednání většiny členů souboru, brutálního domovníka, ministerských úředníků aj., přerůstá ve svědectví o fungování totalitního systému, založeného na negativních lidských vlastnostech (donašečství, licoměrnosti atd.). Věrohodně a plasticky je zde zpřítomňována situace 50. let, kdy se jakékoli vybočení z řady chápalo téměř jako zrada na dělnické třídě, kdy se objektem manipulace nejsnáze stávala poslušná a tvárná masa. "Lidi se bojej jeden druhýho. Každej má strach, aby nepřišel o to mizerný málo, co má. Je to horší jak za války...", říká Janina matka. Proti tomuto světu stojí solidarita vyobcovaných a pocit rodinné sounáležitosti. Třebaže Jana, částečně stylizovaná do typu gamina, prostořekého, ale čestného a citlivého uličníka, nemá perspektivu, že uplatní své schopnosti, nevzdává se naděje, podniká až opovážlivé kroky, jež ji definitivně přesvědčí o marnosti obrany. Zůstává však nepokořená a dosahuje morální převahy. Sílu zůstat sama sebou a protestovat proti zvůli hledá za pomoci Krůny v náboženské víře víceméně z nedostatku jiných možností. Ambivalentní postava Modrovouse vnáší do děje spolu s Hugovým nedopsaným příběhem o kočce Jůlince pohádkové motivy (zázračná proměna postavy, boj dobra se zlem). Dějem s řadou drastických momentů se román stýká i s útvarem morytátu. Velké míry autenticity dosahuje autorka vřazováním množství dobových detailů, např. z topografie pražských předměstí, i využitím hovorové a slangové mluvy, někdejších idiomatických obratů, přezdívek, slovní zásoby. V úsečném stylu s krátkými plnovýznamovými větami se střídá vtip a ironie s černým humorem.

ZDENA SALIVAROVÁ (nar. 21. 10. 1933 v Praze), manželka J. ŠKVORECKÉHO, s nímž založila v Torontu české exilové nakladatelství 68 Publishers, uplatnila své typické vlastnosti spontánní vypravěčky už v prvotině Pánská jízda (1968), povídkovém triptychu s deziluzivním pohledem na erotiku. S ženskou senzibilitou, jíž prostupuje ironie, smysl pro komiku a absurditu, portrétuje mladé tanečnice a již tehdy využívá hovorového jazyka a slangu. Soudobá kritika (Z. KOŽMÍN) nacházela styčné body Pánské jízdy s KUNDEROVÝMI Směšnými láskami. Druhá a zatím nejvýznamnější autorčina próza, Honzlová, byla dopsána v zahraničí. V jejím stínu zůstává novela Nebe, peklo, ráj (Toronto 1976; pod tímtéž názvem vyšel v r. 1991 v Brně také výbor z autorčiných próz), která je Honzlové blízká svou problematikou i ústřední dívčí postavou. Je založena na kontrastu občanských postojů dvou spřízněných, původně dělnických rodin. Hlavní hrdinka Věra prožívá v Praze s lotyšským basketbalistou krátké milostné štěstí, odsouzené ke zmaru praktikami sovětských úřadů, zatímco její sestřenice se díky politickému kariérismu své matky vdává do Francie. Osobní zkušenost s tzv. divokými lustračními seznamy vedla Salivarovou k sestavení sborníku Osočení (Toronto 1993), ve kterém dostali slovo lidé nespravedlivě nařčení ze spolupráce se Státní bezpečností, a byla také jedním z hlavních inspiračních zdrojů románu v dopisech Hnůj země (Toronto 1994), pojednávajícího o českých emigrantech v Kanadě. Spolu s manželem vydala Salivarová ještě soubor dokumentů o torontském nakladatelství s titulem Samožerbuch (Toronto 1977, Praha 1991). - Vidění světa, aktualizované obrazem člověka v konkrétních společenských podmínkách, a volba tvárných prostředků (ich-forma, vedení dialogu, lexikální a syntaktické prvky) spojují autorčino dílo s tvorbou J. ŠKVORECKÉHO (tuto podobnost nelze chápat jako epigonství) i s poválečnou americkou prózou. Subjektivní generační výpovědí a zejména užíváním slangu postava Jany Honzlové připomíná Holdena Caulfielda ze SALINGEROVA románu Kdo chytá v žitě.

Kód: Vybrat vše

http://www.ulozto.cz/xa3jrMA/sz-ho-part1-rar
http://www.ulozto.cz/xkMpcFT/sz-ho-part2-rar
http://www.ulozto.cz/xbZA8iJ/sz-ho-part3-rar
http://www.ulozto.cz/xbjrfg8/sz-ho-part4-rar
http://www.ulozto.cz/xwdc3uG/sz-ho-part5-rar
http://www.ulozto.cz/xJBCm61/sz-ho-part6-rar
http://www.ulozto.cz/x5DgcXz/sz-ho-part7-rar
http://www.ulozto.cz/xuSAfZk/sz-ho-part8-rar

Odpovědět

Zpět na „Mluvené Slovo“